Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběh jedné SBT jménem Nety

21. 4. 2011

Jak jsme přišli k demodikóze a jak jsme se jí zbavili

Budu hovořit o nemoci, o které běžní chovatelé moc nevědí a bohužel ani veterináři si často neví rady. Je to nemoc nevyléčitelná, někdy bez příznaků, někdy se zhoršuje, a hlavně postihla i mou Netynku. 

Naštěstí díky mé dobré péči Nety už více než rok a půl nejeví žádné příznaky této nemoci a věřím, že s posílením její imunity jsme se jí "zbavili".

Pro laiky ještě tolik: velké procento populace krátkosrstých plemen (dobrmani, ostatní lovečtí psi) "trpí" na tuto nemoc, aniž by o tom jejich majitelé věděli. Trudník totiž cizopasí ve chlupových váčcích většiny psů, ale ponevadž jejich hostitelé jsou vybaveni větší dávkou imunity, nemají možnost se markantně projevit.

b.jpg

Takže jak se to začalo.

trudní k psí Demodex canis

Nety bylo 9 měsíců, napadl první (a poslední) sníh v Praze. Chodili jsme často na delší procházky, po kterých jsme byli vždy jako prasata. Doma jsme se vytřeli do sucha a tehdy jsem si všiml prvních příznaků nějaké kožní nemoci. Nety měla na břichu jakoby pupínky, které rychle usychaly a zmizely, ale poté se znovu objevily, byli větší a červené. Na veterinární klinice nám bylo řečeno, že jsou to acne juvenilis, což jsou něco jako pubertální "beďáry", které postihují štěňata a mladé psy, u kterých ještě imunita není zcela vyvinuta. Měl jsem je jenom sledovat a umývat speciálním šamponem Dermilenem. Samozřejmě pupínky nemizely, ale co horší, začaly se rozšiřovat i na osrstěnou část těla. Měla pupínky, nebo spíše kuličky pod kůží na zádech a později na krku a na hlavě. Vznikly také na uších, ale veterináři to ještě nezapálilo. Pak veterináře napadlo, že by to mohlo být plísňové onemocnění. Nety dostala perorálně Nizoral a musela se koupat v šamponu Nizoral. Uši, kde jí začaly vypadávat chloupky, ale i místa na tvářích, se musela mazat krémem Canesten. Samozřejmě udělali i kožní stěr na kvasinky, které se na mediu neukázaly do určitého dne, takže výsledek byl označen za negativní. Ovšem při další kontrole nám bylo sděleno, že medium se zbarvilo, takže přece jenom šlo o plíseň. (V tomto případě si myslím, že to byl veliký omyl, poněvadž když necháme měsíc stát materiál na mediu a každý den otevřeme Petriho misku, tak se tam dostane jakýkoli srágor ze vzduchu…, takže blbost, plíseň to určitě nebyla. Pak se jí na zádech objevily tři velké boule, které byli veterinářem jakoby vymačkány, a tím porušena kůže. Samozřejmě žádný hnis z nich nevycházel, což je snad u "beďárů" docela divné… Nety dostala antibiotika Cefaclen, aby nedostala zánět. Pak udělali histologické vyšetření, což vyříznutí kousku kůže v anestezii, rána se zašije a čeká se na výsledek. Vzorek poslali do Brna, záloha činila 700 Kč. (a vlastně za nic!!!). Výsledek neukázal nic podstatného, ale bylo mi řečeno, že pravděpodobně to byla plíseň (ani já, ani jiní veterináři nikdy neslyšeli, že by mykóza dělala boule. Velké jako fazole vánoční. 

Jak je možné, když demodikóza se projevuje charakteristickými kožními změnami, a to Nety rozhodně měla (namodralé boule vypadaly jako byly naplněny sraženou krví), nebyl veterinář schopen rozpoznat nemoc, na kterou je specializován? Je mi jasné, že u psů jsou kožní choroby těžko rozpoznatelné, ale v případě Nety se od počátku nepokusili provést seškrab, pouze léčili jiné choroby, klinickým nálezem nepotvrzené. 

Pak jednoho dne se začala dělat na nose lysinka, na přední noze a na pleci. Tehdy konečně napadlo veterináře, že udělá kožní seškrab a tam se hned ukázalo, o co šlo. Našli tam trudníka, lat. názvem demodex canis…. 

Od té doby čas od času se sice objevují malá postižená místa, ale vím již jak na to, natírám jí roztokem Tactic a tím na chvilku zastavíme množení těch potvor. 

 Příznaky Vyšetření Nález Léčba

  pupínky na břichu pohledem + mačkáním juvenilní akné koupání šamponem Dermilen  

  drobné kuličky v kůži na hlavě pohledem + mačkáním juvenilní akné koupání šamponem Dermilen  

  lysinky na uších a na spáncích pohledem plíseň tablety Nizoral, šampon Nizoral a krém Canesten  

  větší namodralé boule různě po těle mačkání + histologické vyšetření akné a pravděpodobně plíseň antibiotika Cefaclen + protiplísňové léky viz výše  

  lysina na nose a přední končetině kožní seškrab demodikóza šampon Peroxyderm a roztok Tactic  

 Demodikóza 

Demodikóza (často též označovaná nesprávně jako "červená prašivina") je vážné onemocnění, vyvolané kožními cizopasníky - trudníky Demodex canis, které se projevuje charakteristickými kožními změnami a vypadáváním srsti. Onemocnění se vyskytuje u všech plemen psů, nejčastěji u krátkosrstých. Nejčastěji onemocní psi do 1 roku, mohou však onemocnět i psi starší, oslabení jinými nemocemi, podvýživou, hypovitaminózou, křivicí či invazí střevních cizopasníků. Psí trudník je parazit 0,1-0,3 mm dlouhý, má doutníkovitý tvar, na hrudi má 4 páry končetin. Při invazi pronikají podél chlupu do mazových váčků, kde se rychle množí a působí jejich roztažení. Chlupy se uvolňují, ulamují nebo vypadávají. Současně se obsah váčku infikuje mikroby (stafylokoky a streptokoky) a zhnisá, vznikají neštovičky, jejichž hnis obsahuje trudníky. Jak se zjistilo, demodex se může dostat až do mízních uzlin, trávících ústrojí, i vnitřních orgánů nemocných psů. Jedná se tedy o celkové onemocnění. Nemoc zpravidla probíhá ve formě šupinaté nebo pupenečkovité.

a.jpg     
1)                   2)                      3)                            4)

 
1) normální chlup a mazová žlázka počínající lokalizovaná demodikóza hnisavá forma, při níž se proces sekundárně infikoval hnisotvornými mikroby  

2) Šupinatá forma začíná drobnými okrsky s prořídlou srstí v okolí očí, na čele, na pyscích, na nose i na jiných částech těla. Spodina skvrn se pokrývá jemnými šupinami, které ulpívají na lehce se vytrhávající se srsti.  

3) Řídnutí srsti se stupňuje a vytvoří se lysá ohraničená místa se šedou nebo zarudlou kůží. Někdy se tvoří v místě skvrn drobné, dobře hmatné uzlíky - pupenečkovitá forma. Tato forma se léčí nejlépe. 

4) Komplikací druhotnou infekcí vzniká neštovičková forma. Nejhůře léčitelná, při níž obsah váčku zhnisá, vytvoří se trudovité uzlíky a vřídky. Kůže je zanícená, zduřelá, lze v ní nahmatat různě velké uzlíky, které se mění v modročervené, nebo hnisavé neštovičky. Kůže zesílí, její objem se zvětší, tvoří se četné řasy, oddělené hlubokými rýhami, na povrchu jsou povlaky zaschlých strupů, hnisu a krve, které způsobují červené zbarvení kůže (červená prašivina). Je velmi úporná a někdy nelze vůbec vyléčit.

Trudníci mohou ve vhodném prostředí přežívat i několik týdnů bez hostitele.

Při této nemoci kůže nesvědí. 

Přenos nákazy

V otázce přenosu demodikózy se názory liší; jedni uvádějí možnost přenosu z nakaženého zvířete na druhé, další uvádějí, že trudníci jsou běžnými parazity, žijícími v kůži psů, ale onemocnění se projeví pouze u jedinců se sníženou obranyschopností. Další, a nejčastější názor je, že trudník se přenáší pouze z matky na štěňata v prvních dnech sání. Zejména proto by tyto feny neměly být používány k chovu, aby se zamezilo zanášení parazita do populace daného plemene.

Na lidi se trudníci nepřenášejí. 

Léčba

Používají se různé protisvrabové spreje, masti a koupele (u veterinářů lze zakoupit vhodný šampón "Peroxyderm"), roztokem "Ectodex", "Tactic", popř. vnitřně organofosfáty, tabletami "Cyflee". Někteří odborníci používají také injekce "Ivomec". 

Prevence

Včasné rozpoznání nemoci, vyšetření a ošetření nemoci, především u šupinkovité formy umožní nemoc včas zjistit a léčit. 

Doporučuji majitelům psů navštívit knihovnu a nastudovat dostupnou literaturu o onemocnění psů. Například: Sova, Zdeněk: Nemoci psů. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1987.

Doporučuji zvláště seriozní českou literaturu a magazíny (Pes přítel člověka, Myslivost), ne barevné americké publikace pro "rádobychovatele".

Poučte se a v případě pochybnostech o správnosti diagnózy se nebojte veterináře zeptat, zda by se nemohlo jednat o jinou nemoc a vám se zdá, že příznaky popsané v publikaci se shodují s příznaky vašeho psa. Nikdy nezapomínejte, že zvíře je vaším společníkem a dle zákonů též vaším majetkem, máte tedy právo vyjádřit svůj názor, který může být ke prospěchu věci. Obejděte třeba deset veterinářů, a najděte toho, který bude vašemu psovi i vám vyhovovat. Nechci vás nabádat k nespolupráci s veterináři, ale za své peníze máte právo na kvalitní ošetření vašeho miláčka.

 

Zdroj:     Alexandra Lonova
ch.st."Daffodil Yellow"

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA